Kněz, novinář, jezuita i mučedník. Tím vším byl P. Adolf Kajpr (1902–1959). A u jeho jména by mohlo přibýt i slovo "blahoslavený". Právě totiž začíná proces jeho beatifikace.
Duchovní správa u kostela sv. Ignáce v Praze oznámila, že generální představený Tovaryšstva Ježíšova P. Arturo Sosa vyhověl žádosti představeného české provincie P. Josefa Stuchlého a souhlasil, aby byl zahájen beatifikační proces Adolfa Kajpra. Jeho blahořečení se tak stalo věcí celého jezuitského řádu a bylo svěřeno tzv. generálnímu postulátorovi Tovaryšstva.
Pro první fázi procesu byl vicepostulátorem jmenován profesor Vojtěch Novotný z Katolické teologické fakulty UK v Praze, autor knihy Maximální křesťanství, která je věnována právě Kajprovu odkazu. Jeho úkolem je nyní připravit obsáhle dokumentovanou žádost o to, aby byl beatifikační proces zahájen také na úrovni pražské arcidiecéze.
Důležité je také zjistit, zda věřící chovají P. Adolfa Kajpra v úctě a prosí ho o přímluvu u Boha. Duchovní správa u kostela sv. Ignáce v Praze se proto obrací na všechny, kdo mohou podat osobní, listinné nebo fotografické svědectví o P. Adolfu Kajprovi, a také na všechny ty, kdo mohou podat svědectví o tom, že byli na jeho přímluvu u Boha vyslyšeni, aby se obrátili na Vojtěcha Novotného nebo na rektora kostela P. Pavla Baču.
Adolf Kajpr působil v Praze u Sv. Ignáce. Byl oblíbeným kazatelem a vedl akademickou mariánskou družinu mužů. Jako redaktor se věnoval několika časopisům, jako bylo Obrození či Dorost. Jeho činnost přerušila válka a zatčení gestapem. Nejprve byl z Prahy odvezen do koncentračního tábora Mauthausen, a to s poznámkou "Návrat nežádoucí". Jednomu českému medikovi se ale podařilo dostat ho do transportu do Dachau, kde válku přežil. Vrátil se v květnu roku 1945 do Prahy ke Sv. Ignáci a své přerušené práci. Opět byl vyhledávaným kazatelem a zpovědníkem; v listopadu 1945 se stal redaktorem týdeníku Katolík.
V roce 1950 byl zatčen a zařazen do "monstrprocesu" s řeholníky a odsouzen na 12 let vězení. Z Pankráce se dostal s ostatními kratičce na několik dní na Mírov, ale odtud byl odvezen do Valdic, kde ho rok a čtvrt trápili na samotkách. Z Valdic byl přivezen do Leopoldova, kde 17. září 1959 zemřel.
TOMÁŠ KUTIL
Katolický týdeník , 10.10.2017 , str 2