Ilustrační foto: Roman Albrecht / Člověk a víra
Web acistampa.com připomíná, že setkání s jezuity je nedílnou součástí papežových cest po světě, takže není překvapením, že příležitost potkat se se svými spolubratry využil v Chile i Peru.
Pro celý průběh cesty a téma podílu jezuitů na poslední zahraniční návštěvě Svatého otce je příznačné, že hned po svém příletu do Chile František oproti plánu navštívil hrob jezuity Enriqueho Alveara Urrutii, nazývaného “biskup chudých”.
Sv. Albert Hurtado, den první
První dopředu naplánovaný kontakt s jezuitským prostředím čekal papeže hned první den cesty, kdy na konci programu navštívil sanktuárium sv. Alberta Hurtada, jednoho z nejoblíbenějších chilských svatých a zakladatele institutu Hogar di Cristo, což je síť azylových domů pro lidi na okraji společnosti. František navštívil v doprovodu provinciála jezuitů kapli, kde jsou uloženy ostatky tohoto světce, který v pouhých 51 letech podlehl těžké nemoci.
Svatý otec se následně v rezidenci Tovaryšstva Ježíšova soukromě setkal s devadesátkou bratří jezuitů a také s těmi, kteří pracují v dílech založených sv. Albertem. Účastník setkání, otec Christian del Campo, následně hovořil o tom, že během tohoto soukromého setkání byl papež František velmi otevřený, upřímný a choval se přirozeně, "mimo protokol".
Pro úplnost ještě připomeňme, že v roce 1994 byl Albert Hurtado blahořečen Janem Pavlem II. (u jeho hrobu se papež modlil již při své návštěvě Jižní Ameriky v roce 1985) a 23. října 2005 byl jeho nástupcem Benediktem svatořečen.
S jezuity v Peru
S peruánskými jezuity se papež František sešel v jezuitském kostele sv. Petra v Limě, pro který věnoval stříbrný kříž od italského zlatníka Antonia Vedeliho. Jedná se o stejného umělce, který navrhl pro papeže Františka pektorál. Na kříži jsou zobrazená různá zastavení křížové cesty, uprostřed kříže je pak ztvárněno Kristovo Zmrtvýchvstání.
Ve svých rozhovorech se spolubratry zde byl František velmi přímý. Stejně jako během návštěvy v Myanmaru jim připomněl, že „Boží lid nás učí hrdinským ctnostem: já jsem se musel stydět, že jsem pastýřem lidu, který mě předchází ve ctnostech, v žízni po Bohu, pro pocit příslušnosti k církvi, protože se přišli podívat na Petra. Zakusil jsem tento pocit a děkuji Bohu, že mi ho nechal zakusit.“
Ústředním tématem tohoto setkání bylo často opakované slovo „pokoj“. Kromě odpovědí na otázky zanechal Svatý otec svým spolubratrům také úkol: „učit s velkou pokorou Boží lid rozlišovat“, a to i přes obtížnou situaci v Peru a Latinské Americe.
„Chci chudou církev pro chudé“ kladl papež na srdce jezuitům. „Chudí jsou v centru evangelia, nelze chápat evangelium bez chudých,“ připomněl jim papež během soukromého rozhovoru. „Je to výzva pro všechny,“ prohlásil jeden z účastníků limského setkání, P. Bytton. Ten shrnul poselství papeže plynoucí z tohoto setkání následovně: „Uvažujte o sobě. Ale nedívejte se jen sami na sebe: dívejte se také na lidi na okraji, protože oni jsou v centru, oni jsou srdce. Toto je úkol pro nás pro všechny a i pro jezuity."
Papež František je členem Tovaryšstva Ježíšova od roku 1958, kdy vstoupil do noviciátu, a v roce 1973 složil věčné sliby. Šest let pak působil jako jezuitský provinciál v Argentině. Není bez zajímavosti, že v jedné ze zemí navštívených v rámci nedávné apoštolské cesty, Chile, strávil jeden rok své jezuitské formace.
(Zdroj: www.vaticannews.va, www.radiovaticana.cz, SIR, acistampa.com, www.24horas.cl, www.amedeolomonaco.it; překlad: Radka Blajdová)