iHNed.cz Pokud projde zákon o vyrovnání, budou církve ročně dostávat přes čtyři miliardy. Stanou se tak VIP klienty finančních ústavů.
České banky intenzivně pracují na přípravě zcela nového byznysu. Po vypořádání majetkových nároků od státu chtějí nabízet církvím správu jejich znovunabytého majetku, včetně investic peněz do zvláštních fondů, které budou ctít i všechna církevní tabu.
V největších finančních ústavech už vznikly specializované týmy, které se na církevní restituce připravují. České banky v navrácení majetku církví cítí velkou příležitost. Dosud pro ně zajišťují jen platební styk, protože jiné služby prakticky nepotřebují.
Jestliže ale dojde k restitucím v podobě, o které budou v červnu hlasovat poslanci, mělo by mít 17 církví kromě vrácení části majetku, nárok i na finanční náhrady ve výši 83 miliard, z valné většiny pro církev římskokatolickou. Splátky mají být rozloženy do šedesátiletého období a i s úroky by tak celkem šlo o asi 270 miliard korun. Ročně by tak šlo na účty církví 4,275 miliardy. Staly by se tak náhle lukrativními zákazníky.
Rychlá reakce
"Zabýváme se tím už od poloviny minulého roku, co se vládní koalice dohoda, že chce vyřešit církevní restituce. Předběžně už po debatě s církevními představiteli připravujeme vhodné speciální produkty. Kromě správy depozit jde například o na míru šité investiční fondy. Samozřejmě, že vše se bude odvíjet od konečné podoby schváleného zákona," říká Milan Polešák, jeden z těch, který má v ČSOB tuto nově se rýsující část obchodu na starosti.
Obdobnou aktivitu potvrdila také Česká spořitelna, která má také na tomto poli velké ambice. "S církvemi spolupracujeme už řadu let. Chystáme už speciální nabídku pro případ správy restituovaného majetku. Chceme být v této části trhu jedničkou," říká Simona Můčková z tiskového oddělení banky.
Připravenost poskytnout zvláštní servis církvím potvrdily i další oslovené banky, Komerční banka a UniCredit Bank.
Fondy podle desatera
Z církví by se tak mohli stát VIP bankovní klienti. Finančním ústavům by se tím totiž otevřela možnost získat od nich stálý zdroj státem garantovaných peněz. Banky by tak mohly dlouhodobě počítat s příjmem, který by mohly "točit" v dalších obchodech.
Navíc, protože majetek církví bude potřebovat opravit, rýsuje se bankám příležitost, že jim na to budou půjčovat. Po navrácení majetku budou smět církve žádat i o dotace z fondů EU na opravu budov, což dosud nebylo možné, protože ho měly pouze ve správě. "Budeme schopni jim při tom asistovat, případně půjčit na překlenutí doby, než jim bude dotace vyplacena," nastiňuje Polešák.
Zájem o investování prostřednictvím bank potvrzuje hlavní ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha: "Tak jako každý, kdo myslí na budoucnost, bychom chtěli - pokud zákon projde, využít dlouhodobé investice. Jednáme o tom, jaké formy spolupráce by byly vhodné." Podle Štíchy můžou investice do fondů využívat řádově stovky subjektů. "Bude to na rozhodnutí diecézí a řádů. Jde o subjekty, které jednají samostatně," dodal.
Církev podle něj vidí příležitost i v investičních fondech, které nejsou v rozporu s jejím kodexem. "Obecně nebudeme investovat do oblastí, které jsou v rozporu s desaterem. V některých farnostech jsou i lidé, kteří působí jako ředitelé nebo poradci bank. Budeme se v investiční strategii řídit jejich radami," řekl.
V řadě zemí je byznys s církvemi kolbištěm, na kterém banky svádějí ostrý souboj o klienty. V Německu, Rakousku, v Itálii nebo v Belgii jsou církve jedním z nejvýznamnějších VIP zákazníků.