Vatikán. „Křesťané by neměli oddělovat úsilí o mír a spravedlnost od hlásání evangelia“ – zdůraznil dnes Benedikt XVI. ve své promluvě ke členům Papežské akademie sociálních věd, jejíž plenární zasedání se koná od 2. do 6.května ve Vatikánu na téma „Jak mohou solidarita a subsidiarita společně usilovat o obecné dobro“.
Sociální učení církve umožňuje „hodnocení i řešení“ velkých otázek lidstva na úsvitu 21.století, řekl Benedikt XVI., který dále vypočítal jednotlivé „imperativy“ naší doby: „redukovat nerovnosti v distribuci materiálních dober, rozšířit výchovně-vzdělávací příležitosti, podporovat udržitelný růst a rozvoj a chránit životní prostředí. Papež zdůraznil vzájemnou spojitost čtyř základních pilířů katolického sociálního učení: důstojnost lidské osoby, obecné dobro, subsidiaritu a solidaritu“ a s uznáním se vyjádřil o práci Papežské akademie věd při prohlubování sociálního učení církve a jeho aplikaci na poli ekonomie a politiky. Benedikt XVI. upozornil na to, že zásady katolické sociální nauky mají nejen „horizontální“ rozměr, zahrnující lidskou rovinu, ale také „vertikální“, který se vztahuje k Bohu a k jeho přikázáním. Týká se to jak solidarity, tak subsidiarity, tedy zásady, podle níž stát a další instituce vyššího řádu mají konat pouze to, co sami občané a instituce nižšího řádu konat neumějí nebo nemohou.
„Ježíš nás učí, že láska přikazuje vydávat život pro dobro druhých. V tomto smyslu pravá solidarita, která se začíná uznáním stejné hodnoty druhého člověka, dosahuje své plnosti pouze tehdy, dá-li se ochotně do služby druhým. V tom spočívá „vertikální“ rozměr solidarity: Vůči druhému se mám umenšovat, abych mu sloužil, tak jako Ježíš ponížil sebe samého, aby dal lidem podíl na svém božském životě ve společenství s Otcem a Duchem svatým. Podobně i subsidiarita vede lidi ke svobodnému navazování životodárných vztahů s těmi, s nimiž jsou více spojeni a na nichž bezprostředně závisí, a vyžaduje od vyšších institucí, aby tyto vztahy respektovaly. Vychází tím najevo „vertikální“ rozměr, vztahující se ke Stvořiteli společenského řádu. Společnost, která dodržuje zásadu subsidiarity osvobozuje lidi od pocitu beznaděje a nejistoty. Dává jim svobodu vzájemně se nasadit na poli obchodu, politiky či kultury. Když se lidé odpovědní za veřejné dobro přizpůsobují přirozenému lidskému úsilí o samosprávu založenou na subsidiaritě, dávají prostor individuální odpovědnosti a také iniciativě. A dokonce, což je ještě důležitější, dávají prostor lásce, která je vždycky tou „nejdokonalejší cestou“.“
Řekl mimo jiné Benedikt XVI. na audienci členům Papežské akademie sociálních věd.
Zdroj: Radio Vaticana