Deník.cz Praha - Katolická církev se zbavuje nepotřebných nemovitostí. Většinou jde o venkovské fary, není ale zcela výjimkou ani převod kostelů. Důvod? Pro řadu těchto objektů nedokázala církev najít patřičné využití. Budovy tak chátrají a ztrácí na ceně.
Náš dodatek z Mostu aneb co se už do článku nevešlo:
odkazy http://www.fary.net a http://www.bcb.cz/Fary
Farnosti bez farníků
K prodeji majetku dochází především v Čechách, kde je méně věřících a velká území spadají do oblasti Sudet, odkud byly po válce odsunuty tři a půl milionu německých starousedlíků.
Fary se dosud nejvíce prodávaly v Královéhradecké, Českobudějovické a Plzeňské diecézi. Například biskupství v Hradci Králové se už nepotřebného majetku ve svém regionu většinou zbavilo. Diecéze tak od konce 90. let prodala 135 far. V posledních dvou letech nepřevedla na jiného vlastníka už téměř nic. „Prodeje ovšem neprobíhaly jako v některých diecézích formou výběrových řízení, ale jen vážným zájemcům, kteří se sami přihlásili,“ uvedl sekretář biskupa Vojtěch Macek.
Fary už několik let rozprodává také plzeňská diecéze, která se rozhodla pro rozsáhlou restrukturalizaci svého majetku. Řada někdejších farností totiž prakticky nefuguje, ve vsích už léta faru nikdo neobývá a ani není téměř nikdo, kdo by měl zájem chodit do místního kostela. Biskupství proto spolu s Českobudějovickou diecézí nabízí desítky far k prodeji na internetu.
Rozprodej majetku se ale liší kraj od kraje. „Žádný hromadný prodej církevního majetku v naší arcidiecézi neprobíhá,“ uvedl Aleš Pištora z pražského arcibiskupství. K rozprodeji ve velkém nedochází ani na Moravě, která je tradiční baštou českého katolicismu a kde kostely prázdnotou obvykle nezejí. „Tyto případy jsou pouze výjimečné,“ říká Jaroslav Hrčka ze správy majetku Olomoucké arcidiecéze.
Jak církev získané peníze z prodeje využívá? „Výnosy z prodeje slouží především k saturování jiných naléhavých investičních potřeb,“ říká bez dalších podrobností vedoucí odboru správy majetku královéhradeckého biskupství Jan Doskočil. Zatímco z far získává církev peníze, kostely se převádí na jiné vlastníky bezúplatně. Novými vlastníky se tak stávají hlavně obce nebo občanská sdružení. Církev si zpravidla klade při převodu podmínku, že sakrální stavby budou využity ke kulturním účelům, aby v místě někdejších bohoslužeb nevznikl například nevěstinec nebo tržiště.
Katolíci na kapitálových trzích
Zatímco biskupové se mnohého majetku zbavují, katolické řeholní řády se chystají hospodařit s majetkem, který by jim mohl stát vydat v rámci zákona o majetkovém vyrovnání. Návrh zatím ale ve sněmovně ztroskotal.
Pokud k vyrovnání s církvemi dojde, budou katolíci nuceni časem hospodařit sami bez zabezpečení ze strany státu. V případě vyplácení finanční náhrady by se církev mohla stát zajímavou pro řadu finančních institucí, které už nyní projevují zájem o správu církevního majetku. Příklady využití financí už před časem naznačil ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha: „Investovat prostředky do standardních možností, které investiční trh skýtá, to znamená, podílové fondy, kapitálový a finanční trh.“