Sněmovní komise k vyrovnání s církvemi chce vidět podklady vlády

Křesťan Dnes     Poslanci, kteří tvoří sněmovní komisi pro vypořádání státu s církvemi, se chtějí seznámit se zápisy z jednání, na jejichž základě vznikl vládní návrh zákona o církevním vyrovnání. Dohodli se na tom na své první schůzi. Novinářům to řekl místopředseda komise Michal Hašek (ČSSD) po včerejším zasedání předsednictva své strany. Podotkl, že tyto materiály se tak vůbec poprvé dostanou i do rukou opozice. Kritici návrhu tvrdí, že vláda operuje s chybnými čísly a uvádí sněmovnu v omyl.

Kabinet chce církvím vrátit zhruba třetinu majetku zabaveného před rokem 1989, zbytek by měla nahradit finanční částka ve výši 83 miliard korun. I s úrokem by to bylo za 60 let celkem asi 270 miliard korun.

Komise pověřila svého předsedu Jana Kasala (KDU-ČSL), aby si vyžádal kompletní podklady z ministerstva zemědělství a ministerstva kultury, které se týkají přípravy vládního návrhu. Hašek předpokládá, že tyto materiály obdrží všichni členové komise zhruba do poloviny července. Okolo 20. července by se pak komise měla znovu sejít.

Dvanáctičlennou komisi tvoří kromě předsedy Kasala a místopředsedy Haška také další místopředseda orgánu Marek Benda (ODS), občanští demokraté Vlastimil Tlustý, David Kafka a František Laudát, komunisté Vladimír Koníček a Milan Bičík, sociální demokraté Bohuslav Sobotka, Vítězslav Jandák a Richard Dolejš a za Stranu zelených ministryně Džamila Stehlíková.

Dolní komora komisi ustavila v polovině června poté, co se ukázalo, že kabinet zatím není schopen prosadit svou předlohu zákona o vyrovnání s církvemi. Kromě opozice totiž pro vládní normu v její současné podobě odmítli hlasovat i tři poslanci ODS v čele právě s Tlustým.

Podle něj a dalších kritiků by měl stát církvím uhradit méně než 83 miliard korun - konkrétně 62 miliard. Celková suma, kterou by Česká republika vyplatila, by tak prý nečinila 270 miliard, ale 204 miliardy korun.

Ministerstvo kultury a další zastánci vládní normy kritikům oponují - propočty kabinetu jsou prý správné, navrhované majetkové vypořádání bude podle nich pro stát výhodné. Také premiér a šéf ODS Mirek Topolánek argumenty kritiků odmítá.

Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví již dříve vyjádřily obavy z působení zástupců KSČM v komisi. Zdůraznily vstřícnost církve a náboženských společností při přípravě vládní předlohy a to, že "byly ochotny ustoupit ze svých zákonných nároků a řešit pouze jejich část". Stát se tak podle církví vystavuje mimo jiné nebezpečí nárokování všeho, s čím vládní návrh nepočítal.