Z listu biskupa Duky věřícím Litoměřické diecéze:


Naděje, kterou znamenala konsekrace otce biskupa Pavla, byla však oslabena jeho nemocí.

...

Po velmi důkladném a dlouhém zvažování přistoupil Svatý otec ke svému kroku. Ze strany apoštolské nunciatury předtím proběhly konzultace s biskupy, kněžími i některými laiky a odbornou částí veřejnosti. Bylo i mojí povinností ve svědomí informovat o stavu diecéze.

....

Náročné úkoly, před kterými diecéze stála od okamžiku jeho svěcení, se týkají zvláště nesnadné oblasti personální a potřebných změn, které znamenají veliký nápor na zdraví ordináře diecéze... Mé působení jako apoštolského administrátora je provizorium, které nedovoluje potřebné kroky ve vedení diecéze, a to jak v oblasti personální, tak organizační a ekonomické. Tím diecéze opravdu trpí.    list v plném znění

 

List biskupa Duky nás přiměl více se podívat k úspěšnějším bližním zejména Pražské diecéze:

 

"Chceme tak ve smyslu apoštolského listu Jana Pavla II. Novo millennio

 

ineunte, napsaného k závěru jubilejního roku 2000,

„odpovědět na hluboké touhy světa ... A učinit církev domovem a školou společenství“ (čl. 43) - a to nejen v jednotlivých našich farnostech, ale i v diecézi jako celku. K tomu by měla přispět i tato výroční zpráva

, která veřejnosti představuje některé naše činnosti. Jde o představení života v církvi, ne o výčet všech aktivit - nechceme měřit „úspěšnost“ roku 2005 jejich množstvím ani velikostí."

Z výroční zprávy pražské arcidiecéze za rok 2005